1.
Když měsíc na nebíčku, za mrak se ukládá,
proč ty mě moje milá opouštíš neráda.
[: Dobře víš že pytláka
nic víc než puška už neláká.:]

2.
Les smutnou píseň zpívá, k potůčku běží laň,
čí se to ruka chvěje, když tiskne chladnou zbraň.
[:Zkamení však ve mžiku,
co bolesti je v tom výkřiku.:]

3.
Laň prchá lesem v dáli a místo obětí,
ležíš zde, ty má milá, řekni mi co je ti.
[:Pouhou laň jsi chránila,
cos to, má milá, učinila.:]

4.
Les svojí píseň zpívá, v očích má slzičku,
již nikdy nezulíbám tvou zlatou hlavičku.
[:Štěstí mé již mizí v dál,
ztratil jsem, co jsem tak miloval.:]